3D fotografie běžným fotoaparátem

Pořídit 3D (stereo) fotografii obyčejným fotoaparátem, či mobilem není žádná velká věda. Stačí si uvědomit jak prostorově vnímáme svět. Pomocí očí vidíme najednou dva 2D obrazy ze dvou míst vedle sebe a z těchto informací nám náš mozek dokáže vytvářet prostorové vnímání. Abychom tedy mohli vnímat prostor i z placatých fotografií, potřebujeme stejnou scénu vyfotit dvakrát s horizontálním posunem o cca 7cm, což zhruba odpovídá vzdálenosti našich očí.

Při fotografování s jedním přístrojem v ruce se trochu rozkročíme a zamíříme na nejvzdálenější bod pomocí nějakého pevného značení v hledáčku. Pomůže i malá tečka lihovým fixem uprostřed LCD. Vyfotíme první snímek pro levé oko a pak mírně přeneseme váhu na pravou nohu. Tím s přístrojem vykonáme požadovaný vodorovný posun. Opět zamíříme do stejného nejvzdálenějšího bodu a vyfotíme druhý snímek pro oko pravé. Ten stejný nejvzdálenější bod se snažíme trefit tak přesně, jako biatlonista terč. Oba snímky pak jednoduše zpracujeme například v programu StereoPhoto Maker. Návod v češtině zde.

Stereo fotografování s mobilním telefonem velmi usnadní některé aplikace (např. 3D steroid), kdy se při pořizování pravého snímku na displeji průhledně zobrazuje již pořízený levý. Aplikace pak snímky dokáže dále zpracovat a zobrazit. Například oba vedle sebe v pořadí levý / pravý (na ukázkových fotografiích to jsou první dva zleva ze tří obrázků v dolní části). Takovou stereo fotografii pak můžete prohlížet třeba pomocí stereo prohlížečky, do které telefon přímo vložíte, případně touto variantou, se kterou lze prohlížet i třeba vytištěné stereo fotografie.

 

 

Jedna z nejdostupnějších metod je tzv. Anaglyph, kdy se oba obrazy průhledně překryjí na jedné ploše a pomocí barevných filtrů na 3D brýlích se docílí toho, že levé oko vidí jen levý obraz a pravé oko jen pravý (na ukázkových fotografiích je to ta velká nahoře). Zde je ovšem potřeba počítat s tím, že některé barvy mohou být zkreslené a odfiltrování nemusí být vždy zcela dokonalé. Zmiňovaný StereoPhoto Maker naštěstí umí nabídnout i několik verzí vytónování finálního anaglyphu tak, aby bylo pozorování co nejideálnější. V tomto programu lze oba snímky také automaticky, či manuálně vzájemně zarovnat a tím odstranit nepřesnosti, kterých se při fotografováním v ruce pravděpodobně zcela nevyhneme. Čím méně korekce bude potřeba, tím spíše dosáhneme lepších výsledků. Předpokladem pro nejlepší zážitky z pozorování jsou 3D brýle s přesnými odstíny (nejčastěji s filtry red/cyan) a kvalitní velký monitor.

Existuje také tzv. šilhavá metoda "cross view 3D" (na ukázkových fotografiích prostřední a pravý obrázek dole), pomocí které lze stereo fotografie prohlížet i bez jakékoliv pomůcky. (Podrobněji popsáno v článku níže.)

 

Snažte se pracovat ve vyšším rozlišení, abyste z fotografií dopřáli svému mozku co nejvíce informací pro vytvoření 3D vnímání. Z čeho bude ale naprosto zmatený je, když se scéna mezi pořizováním levého a pravého snímku změní. Jakýkoliv pohyb ve fotografované scéně je při tomto způsobu focení nežádoucí. Dobře proto pomáhá například sekvenční snímání. Z několika rychle zaznamenaných fotek během posouvání s přístrojem pak vybereme ideální dvě.

Čím blíže je před objektivem fotografovaný objekt, tím kratší je potřeba vykonat posun mezi levou a pravou expozicí. Pro makro stereo dokonce stačí i jen pár milimetrů (viz oči hmyzu) a naopak volný výhled bez čehokoliv v popředí lze prostorově vyfotit i tak, že druhý snímek pořídíme třeba až o několik kroků dál. Takové hyper stereo si lze zkusit třeba z letícího balónu.

Šikovnou vychytávkou je posouvání přístrojem po nějaké rovné ploše. Ta se však většinou nebude vyskytovat zrovna tam, kde bychom jí potřebovali, takže nezbývá nic jiného, než si takovou plochu přidělat na stativ.


(Obyčejná vodováha doplněná witvort závitem. I bez té horní kovové ližiny poslouží alespoň jako opěrná plocha.)


(Ložisková kolejnička ze šuplíku s držákem na mobil. Vhod přijde dálková Bluetooth spoušť. Nestrkáte si do mobilu při klikání na displej.)

Jak již bylo zmíněno, největším nepřítelem této techniky je pohybující se scéna. I nepatrný vánek rozhýbe listí na stromech. Vlnící se hladina, oblaka, pohybující se lidé a zvířata, to všechno si bohužel musíme odpustit. A to je škoda, protože právě zachycení pohybu ve stereo fotografii bývá velmi efektní. Nejvyšší metou stereo fotografa tak bývá pořízení si stereo fotoaparátu se dvěma objektivy.

Kvalitní digitální stereo fotoaparát ovšem na trhu stále není a vracet se k analogu je už dnes poněkud nepohodlné.

Můžeme si však stereo fotoaprát snadno zhotovit třeba ze dvou mobilů. Stačí si od někoho ten stejný typ půjčit.

 

 

cross view 3D

Touto metodou si můžete prohlédnout výsledný 3D efekt i přímo na těch dvou telefonech, které použijete pro stereo focení. Chce to jen trochu cviku. Zobrazte galerie a oba přístroje spolu prohoďte, takže levý obrázek bude vpravo a pravý vlevo. Zhruba uprostřed vzdálenosti mezi vámi a telefony si podržte třeba tužku. Pozorně jí sledujte a pomalu přibližujte, či oddalujte od svých očí. Zároveň při tom vnímejte (zatím rozostřeně) i fotografie za tužkou. V jednu chvíli začnete mít pocit, že jsou tři. Ta uprostřed bude prostorová.

Můžete vyzkoušet na následující ukázce. Je potřeba zašilhat tak, aby se bílé tečky potkaly uprostřed.


(foceno dvěma Xiaomi Redmi Note 8 Pro)


Dále ukázky ještě z dob, kdy jsme si fotoaparát v telefonu neuměli ani představit, takže stereo jedním digitálním fotoaparátem:

 

zima

Praha

muzeum

ostatní MIX

zámek Konopiště

zastávka na Barrandově

zajímavosti a krásy přírody

Slovinsko - jeskyně Pivka jama

Liberecko - Ještěd

rozhledna Blaník

přáníčka

květy

3D fotografie za pomocí sáněk na stativu

 

 

 
   

úvodní strana